Jak jsi zvládl/a odloučení od rodiny, přátel, parntera/ky?

Dorotea Mejstříková: "Věděla jsem, že kdyby něco, tak sednu na bus a přijedu. Jinak jsem si odloučení spíš užívala. Partner i rodina navíc přijeli na návštěvu."

Lenka Dvořáčková: "Bylo super si zkusit život od znova. Najít si nové přátele, bydlení, poznávat místa, zjistit, kde mají dobrej kebab :-D, a tak celkově si rozšířit obzory... Navíc díky EU jsem mohla volat domů, tak jako bych byla v ČR. (Bohužel to bylo skoro až na konci mého pobytu :-D)"

Tomáš Jarolím: "Rodiče mě s mladší sestrou během Erasmu jednou navštívili. Starší bratr taky dorazil. Přijela i přítelkyně, která stejný semestr trávila na Erasmu na druhém konci Evropy - v Itálii. Byl jsem se všemi v kontaktu skrze internet. Za přítelknyní jsem se pak ke konci Erasmu ještě vydal do Itálie. Jsme spolu stále, nijak to náš vztah negativně nepoznamenalo."

Kristýna Strnadová: "Behem celeho pobytu jsem zazila snad jen jednu krizovou situaci, kdy mi bylo tezko a kdy jsem si rikala, co to vlastne delam, sama v cizi zemi. Zpetne to pripisuji celemu spatnemu dni, kdy se mi moc nedarilo, bylo spatne pocasi.. ale takove dny sem tam clovek zazije i v Cechach. :) Jinak to slo bez problemu, protoze vlastne nejste nikdy sami - mate kolem sebe spoustu lidi, kteri jsou v uplne stejne situaci a postupne se pro vas stanou takovou "nahradni rodinou". S rodicema jsem si skypovala, s prateli jsem byla ve styku pres Facebook, Whatsapp.. internet je vsude. A dokonce mne kamaradi a segra prijeli i parkrat navstivit, letenky se daji vychytat dopredu docela levne!"

Kristýna Zahradníčková: "Často jsme si volali a skypovali, tak se ty čtyři měsíce ani nezdály tak dlouhé. Navíc moc času na stýskání nebylo. Navíc za mnou přítel jednou přiletěl a nebyla jsem jediná, za kým někdo přijel. Mí spolubydlící měli návštěvu každý měsíc a za ostatními Erasmus studenty také často dorazili partneři, rodina nebo kamarádi."

Maksym Kolomoiets: "Zvládl jsem to fajn, erazmák nikdy není sam - všichní z ních jsou rovněž odloučeni! a rychlo se spřátelí mezi sebou, protože na Erazmus jezdí většinou chytří, zajímaví a přátelští lidé. Bát se nemusíte přijezdu a odtrhnutí od starých přátel - ale brzkého rozloučení s novými."

Kristýna Zahradníčková: "Často jsme si volali a skypovali, tak se ty čtyři měsíce ani nezdály tak dlouhé. Navíc moc času na stýskání nebylo. Také za mnou přítel jednou přiletěl a nebyla jsem jediná, za kým někdo přijel. Mí spolubydlící měli návštěvu každý měsíc a za ostatními Erasmus studenty také často dorazili partneři, rodina nebo kamarádi."