Filip Klicnar na Koç University

Ačkoli se studium v Turecku může jevit hlavně jako kulturní a cestovatelský zážitek, myslím, že v případě Koç Un. je hlavní benefit kvalita výuky. Škola se pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách v Turecku a dobře si vede i v mezinárodním srovnání. Naposledy třeba první místo v Turecku v oblasti sociálních věd, mezinárodně v první dvoustovce (www.timeshighereducation). 

Tomu odpovídá vcelku velká náročnost kurzů. Je to dílem kvůli tomu, že se Univerzita snaží aplikovat americký styl výuky, z kterého plyne mnoho povinností během semestru; i většina vyučíujících studovala v USA. Take jediný vyučovací jazyk je angličtina (i když v praxi se některé kurzy učí v turečtině). Dalším důvodem je to, že škola je soukromá, což má v tomto případě za následek (narozdíl od Česka), že Univerzita musí udržovat vysokou kvalitu a tedy i náročnost, aby si platící studenty udržela. Trochu nevýhoda je, že všechny kurzy jsou hodnoceny třemi kredity (v Česku se poté přepočítává na šest kreditů), takže ani za ty nejtěžší předměty nelze dostat více. V magisterském stupni byl výběr kurzů ze sociologie celkem omezený, ale i tak si šlo vybrat zajímavé předměty. 

Obecně se kurzy zaměřují spíše na globální perspektivu a dále na Turecko a Blízký Východ, popř. Balkán. Můžu doporučit kuzy Dr. Şebnem Köşer Akçapar(ové) o migraci a genderu, prof. Çağlara Keydera o urbánní sociologii či Dr. Buraka Gürela o Východní Asii. Všechny stály za to. Obecně si myslím, že nejvíce předmětů se blíží specializaci Sociologie, veřejnost a politika a dále antropologii, v mém semestru jsem nezaznamenal žádné kurzy ke kvantitativní specializaci, ale některé by tam podle seznamu být měly, záleží, jestli se daný semestr otevřou. Také je možné si zapisovat kurzy z jiných fakult. 

Co se týče praktických záležitostí, většinou nebyl s byrokracií problém, Univerzita zařídila vše ohledně pobytu v zemi, personál starající se o mez. studenty byl dosti pečlivý a vstřícný, byli k nám přiřazeni mentoři z řad místních studentů, kteří nám pomáhali po celý semestr. Obecně se na Univerzitě dodržovaly termíny, nestávalo se, že by někdo chodil pozdě apod. Škola studentům zařizuje zvýhodněnou kartu pro využívání hromadné dopravy, takže cestování po městě je celkem levné, metro je spolehlivé a i autobusy a tramvaje jezdily relativně na čas, standardní dopravu ještě doplňovaly "shuttle busy", které jezdily trochu chaoticky, ale po čase se člověk zorientoval. 

Univerzitní ubytování bylo relativně drahé (přibližně 7 000 Kč/měs), škola nabízela ubytování u bakalářů v kampusu, který leží asi 10 minut od Univerzity, kde bylo na pokoji 2-4 studenti, a u magistrů v bytech v okolí kampusu, kde měl student svůj vlastní pokoj. Je možné si pronajmout něco ve městě a vyjde to i o něco málo levněji, ale to nedoporučuji, protože dojíždění zabere moc času - škola sice leží v Istanbulu, ale v okrajové části a vzhledem k rozlehlosti města je dojíždění složité.

Z hlediska bezpečnosti jsem se necítil jinak než třeba v Praze, v zemi platila přísnější bezpečnostní opatření, bezpečnostní rámy byly například i ve vstupech do metra či obchodních center. I vstup do Univerzity byl kontrolován. Celkově jsem nezaznamenal žádné výrazné odchylky od průměrných evropských měst. Náboženství hrálo v mé zkušenosti malou roli, ve škole takřka nulovou, v běžném životě města také spíše malou. Může ale záležet na různých částech Istanbulu, například ve Fatihu lze narazit na ortodoxnější muslimy a mohl by být problém tam například popíjet alkohol, naopak v Besiktasi je to běžné a je tam i velké množství barů. Politická situace v zemi se zahraničních studentů příliš nedotkne. Obecně v Turecku panuje určitá obezřetnost ohledně kritiky současného prezidenta. Na Koc University je větší svoboda slova zajištěna soukromým charakterem, ale ani tak to není mezi zástupci školy oblíbené téma - tedy i oni jsou opatrní. Myslím si ale, že by byla škoda se připravit o kombinaci kvalitní univerzity a zajímavého města kvůli obavám o bezpečnost nebo politickou situaci.